Já vážně nevím

14. června 2018 v 12:38 | Tereza |  Můj deníček
Když mi bylo čtrnáct let, tak to, že jsem neměla tušení, kam v životě chci směřovat bylo naprosto akceptovatelné pro kohokoliv.
Myslím, že o čtyři roky později to je možná vnímáno jako problém. Nemám tušení, co se změnilo, čtyři roky jsou z hlediska lidského života krátká doba.

Pořád si myslím, že to není konec světa. Přeci jen, malování si toho, že budu úspěšná, budu mít velký dům, deset dětí a dalších deset psů není zrovna to, co by ode mě kdokoliv čekal. Včetně mě.
Pokud bych totiž už od začátku pokoušela svůj život nalinkovat, tak aby vycházel přesně tak, jak potřebuju, tak bych akorát pak byla zklamaná, že mi něco nevyjde a měla vůči sobě pocit viny. A to já umím moc dobře. Jak být zklamaná, tak mít iracionální pocity viny. Asi úskalí melancholické stránky mé osobosti.

To, že nemám tušení, co se stane zítra mi nepříjde jako zrovna ta nejhorší věc, která se může stát. Nejhorší je to, když s tím nejsem smířená. Jsem mladá, téměř na vrcholku svých tělesných sil - a nebudeme si lhát, není to nic moc a přizpůsobivá. Pokud tohle čte někdo z mých známých, tak ano, jsem přizpůsobivá, nebo alespoň více přizpůsobivá, než budu za dvacet let.

Pořád mám ale vizi do budoucna. Možná to zní dětinsky, ale chci být šťastná. Není to nutně to, co nazývám štěstím teď, přeci jsem jenom člověk a lidé se mění.

Nejsem si jistá, proč jsme tlačeni svými blízkými a známými k tomu, abychom věděli, co chceme od života už na jeho počátku. Prostě to tak funguje.
Funguje a fungovalo to tak hodně dlouho a lidi mají tendenci opakovat to, co se jim v minulosti stalo, protože mají představu, že to je nezbytné.

Není špatné, když má někdo život nalinkovaný a má naplánovaný každý svůj krok. Pokud to onomu člověku vyhovuje, tak nevidím problém. Problém začíná vždy tam, kde to přestává vyhovovat. Jenom a pouze říkám, že to není pro mě.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | Web | 17. června 2018 v 14:28 | Reagovat

Já popravdě taky úplně jasnou představu nemám, je mi 24 a prostě nevím, jak to v mém životě jednou bude, nevím, co budu dělat... A netrápí mě to, pokud budu šťastná a spokojená, ať je to jak je to. :-)

2 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 21. června 2018 v 9:09 | Reagovat

Myslím, že je to částečně generační spor. Dneska je zkrátka tolik možností, že příliš nejde mít svůj život od a do z naplánovaný. Podstatné není ani tak to mít v tom všechno jasno, ale to, že víš, co je pro tebe v životě důležité. A to ví v osmnácti málokdo, já to tedy rozhodně nevěděla. Takže no stress, až přijde čas, ono se to prostě samo ukáže :-)

3 Simča Simča | Web | 27. června 2018 v 2:39 | Reagovat

Upřímně, mě bude brzy 24 a taky vůbec nevím co chci dělat.. momentálně si hledám práci a když se mě někdo zeptá co bych chtěla dělat; já nevím. Vystudovaný obor (ekonomika) mě nějak nebere, takže do toho bych se nějak nehrnula. A to co by mě bavilo, tak na to nemám kvalifikaci (buď bych musela na VŠ nebo na jinou SŠ). Taky bych ráda byla úspěšná, žila někde na Floridě na pláži :D

4 Jeife Jeife | E-mail | Web | 3. srpna 2018 v 17:21 | Reagovat

„Když mi bylo pět, maminka mi řekla, že klíčem k životu je štěstí. Když jsem přišel do školy, zeptali se mě, co chci být, až vyrostu. Napsal jsem "šťastný". Řekli mi, že nerozumím zadání. Já jim řekl, že oni nerozumí životu.“
John Lennon

Tenhle citát jsi mi připomněla :)
Já mám taky za cíl být šťatná a milovat. Sice k tomu mám ještě pár představ o povolání, o rodině a dalších věcech, ale to stěstí a láska je pro mě zásadní.

Totiž vykonávat nějaké povolání neznamená být. V tom je celé lidské nepochopení.
Aby to bylo srozumitelnější ... chci vykonávat určitou roli/povolání, např.porodní asistentka.
Určitě se ale nemůžu říct chci být rolí/povoláním/porodní asistentkou.
Na první pohled to může znít jako nesmyslné slovíčkaření. Když se ale podíváš hloubějí, třeba ten smysl najdeš :)
Doporučuju videa na YT - Jiří Charvát.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama